Jdi na obsah Jdi na menu
 


DNA profily

11. 1. 2020

Stanovení genetických profilů u plemene Ragdoll

a RagaMuffin v NCHK

 

 

Stanovení genetických profilů je založeno na detekci 15 STR lokusů na celkem 10 kočičích chromozomech (jeden z lokusů, Amelogenin, určuje pohlaví jedince, ostatní jsou umístěny na somatických chromozomech) . STR lokusy jsou krátké repetitivní sekvence, tzv. mikrosatelity, které jsou velice variabilní a používají se též ve forenzní genetice. Mapu STR lokusů u koček publikovali Marilyn Menotti-Raymond a kolektiv autorů v časopise Genomics v roce 1999. Více informací o genetických profilech naleznete na webových stránkách laboratoře Genomia.

 

Ve druhé polovině roku 2019 byly u Ragdollů (20) a RagaMuffinů (9) registrovaných v NCHK stanoveny genetické profily. Díky laboratoři Genomia, která testování provádí, byla též bezplatně archivována DNA těchto koček po dobu 10 let. Testovali jsme DNA nejen chovných zvířat, ale též seniorů ze starých amerických linií. Toto testování nám pomohlo jak jednoznačně identifikovat jednotlivá zvířata, tak i vytvořit grafy jednotlivých testovaných lokusů, které nám dávají přehled o celé chovné skupině plemene Ragdoll a její podskupině, Ragamuffinech, kteří jsou v NCHK chování v experimentálním chovu.

 

Z grafů můžeme určit, které alely daných lokusů byly typické pro tzv. staré linie, tedy první importy z USA do Čech. Doufáme, že s přibývajícími genetickými profily se nám časem podaří identifikovat i markery typické pro první kanadské, novozélandské a německé importy.

 

Genetické profily jsou nejen skutečnými průkazy původu daných zvířat a jejich celoživotní identifikací, dávají nám též odpověď na otázku, jak velkou diverzitu máme v plemeni, z jak inbrední linie daný jedinec pochází a umožní nám lépe plánovat chov zejména s ohledem na rozumnou míru genetické diverzity a cílený návrat k původním americkým liniím. Také pomáhají vysvětlit variabilitu potomstva v jednotlivých vrzích, pokud je výše teoretického diverzního koeficientu nízká. Zároveň můžeme porovnat teoreticky vypočítaný diverzní koeficient se skutečným výskytem alel u potomstva.

 

Neocenitelnou pomůckou je též využití genetických profilů v případě genetických testů na onemocnění, jako je PKD či HCM, kdy postačí stanovení genetického profilu potomka pro ověření “clear” po negativně testovaných rodičích.

 

V roce 2020 plánujeme stanovení genetických profilů a archivaci DNA Norských lesních koček registrovaných v NCHK.